Na prázdninách u Asterixe a Obelixe

Aneb tábor vodních skautů z přístavu Modrá kotva Liběchov

Každý rok o velkých prázdninách představuje letní tábor pomyslný vrchol naší celoroční činnosti a zároveň je pro nás zakončením školního roku. Letos jsme se s dětmi vydali na skautskou základnu nacházející se nedaleko Sečské přehrady. Oficiálně tábor začínal v neděli dvanáctého a končil v sobotu pětadvacátého července. My dospělí jsme ale přijeli již na večer desátého, abychom připravili vše potřebné pro příjezd dětí. S přípravami jsme začali hned v sobotu ráno, kdy jsme se s vervou pustili do stavby podsadových stanů. Práce bylo dost a dost a mimo přestávky na oběd jsme stavěli až do pozdního odpoledne. Poté jsme se šli s pocitem dobře vykonané práce vykoupat do přehrady.

Na každém našem táboře tvoří hlavní celotáborový program etapová hra. Provází děti od samého začátku až do konce tábora, vytváří téma a dokresluje atmosféru. Letos se děti vydaly až do daleké Gálie, kde se po boku svých strýčků Asterixe a Obelixe vydávali vstříc mnohým dobrodružstvím, aby prokázali svou udatnost. Vše začalo již před začátkem tábora, kdy děti obdržely zvací dopis, ve kterém dostaly za úkol připravit si patřičný galský oděv a nezapomenout vzít dar pro moudrého druida Panoramixe, jenž svou moudrostí vesnici ochraňuje. Etapovou hru začaly děti hrát již v neděli odpoledne, poté co dorazili i poslední opozdilci z řad účastníků tábora. Děti dostaly za úkol seznámit se s okolím galské vesnice, do které přijely a s jejími početnými obyvateli. Vyrazily proto v doprovodu vedoucích do okolí tábora a začaly hledat obyvatele vesnice. Večer následoval zahajovací táborový oheň, u kterého se jim poprvé zjevili Asterix s Obelixem. Byli zde také vůdce galské vesnice Majestafix se svou ženou a v neposlední řadě také moudrý druid Panoramix, kterému děti předaly dary, jež mu přivezly.

Následujícího rána byly děti rozděleny do dvou skupin. Jednu vedl udatný Asterix a druhou nebojácný Obelix. Obě skupiny dostaly za úkol podniknout špionáž v nedalekém Římany obsazeném městě zvaném Seč a zjistit tam několik strategických informací, které by nám pomohly k vítězství. Oba týmy se tohoto úkolu zhostily s vervou a zjistily vše, co bylo zapotřebí. Odpoledne jsme pak strávili koupáním a ježděním na vodě.  Galové ale nebojovali pouze s Římany. Jejich oblíbenou kratochvílí totiž byly věčné bitky mezi sebou, a sice o čerstvost ryb. A tak není divu, že se oba naše týmy zapojily do bitvy a s mohutným rykem „SMRDÍÍÍÍ, NESMRDÍÍÍÍÍ“ po sobě házely rybami. Podobnost ryb s nafouknutými lékařskými rukavicemi byla samozřejmě čistě náhodná.

Dny ubíhaly jako voda a týmy zažívaly mnoho dalších dobrodružství. Pro druida sbíraly ingredience do kouzelného lektvaru, nebo velikým katapultem potápěly pirátskou loď. Osudný zvrat málem nastal tehdy, když Římané unesli druida Panoramixe a odvezli ho až do Ameriky. Naši udatní rekové si však vlastními silami postavili přepravní prostředky, které je až do Ameriky převezly. Zde našli chudáka Panoramixe svázaného u stromu a podlý indiánský šaman jim druida vydal až po uhodnutí jeho těžké hádanky. Vše dobře dopadlo a naši cestovatelé se nakonec dostali zpátky domů, do Gálie.

Římané si pro naše dobrodruhy nepřipravili pouze samé záludnosti, jak by se dalo očekávat. Jeden den například probíhaly Olympijské hry, a tak všichni v duchu hesla „Sportem ku zdraví“ předváděli, jakými jsou vynikajícími atlety. V Egyptě, kam týmy přijely na pozvání samotné Egyptské královny Kleopatry, na ně nečekalo sedm morových ran, ale stavba nejkrásnějšího paláce na světě pro samotného Caesara. Splnění tohoto náročného úkolu oslavili naši malí stavitelé tancem v Egyptském stylu na večerní zábavě, kterou pro ně Egyptská královna připravila. V průběhu celého tábora získávaly jednotlivé týmy body, které poslední den vyměnily za sestercie, za které si na závěrečné dražbě každý koupil odměnu dle svého výběru.

Tábor samozřejmě nebyla pouze etapová hra. Počasí nám přálo a tak jsme si u vody užili spoustu legrace, a že nebyl den, kdybychom k ní nezamířili. Ať už jsme se jen koupali, stavěli hráze, jezdili na pramicích, kánoích, kajaku či surfových prknech, vždy jsme se přitom náramně bavili. Jeden den jsme se dokonce na lodích vydali přes celou přehradu až proti proudu řeky Chrudimky, jindy jsme zas plavali z pevniny na nedaleký ostrov zvaný „Ostrov přátelství“. Z výletů, na kterých jsme byli, nesmíme opomenout návštěvu blízkého židovského hřbitova či blízké zříceniny hradu Oheb. Večery jsme trávili s kytarou v ruce u táboráků, nebo hraním společenských her. Tábor jsme zakončili závěrečným ohněm, který byl pomyslnou tečkou za vším, co jsme na táboře zažili. V sobotu jsme všichni společnými silami opět zbourali stany, tábořiště náležitě uklidili a poté, co jsme se sbalili, si pro děti postupně přijížděli rodiče, a tak jsme se všichni v pořádku dostali domů.

 

A co chystáme letos? Především bychom Vás chtěli pozvat na další ročník, již tradiční, akce „Liběchov plný strašidel, která se koná XY. října 2015. Více informací o této akci naleznete na přiložené pozvánce.

Za přístav Modrá kotva Liběchov:
Bc. Jaromír Kubec – Kaskadér